Otazníky kolem dohod o hmotné odpovědnosti

Obsah:

• Základní povinnosti zaměstnanců
• Otázka ochrany majetku zaměstnavatele a zákoník práce
• K náhradě majetkové a nemajetkové újmy
• Základní předpoklady vzniku majetkové a nemajetkové újmy
• Povinnost ochrany hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování
• Náhrada škody z dohody o odpovědnosti
• Společná ustanovení o povinnosti zaměstnance nahradit škodu
• Uplatňování práva na náhradu škody

Základní povinnosti zaměstnanců

Předem je třeba konstatovat, že zákoník práce pojem „porušení pracovní kázně“ ani „nedbalost při práci“ nezná. Pouze na jednom místě se zmiňuje o lehkomyslném jednání zaměstnance, o tom však později. Pojem pracovní kázeň, resp. porušování pracovní kázně byl používán ve starém zákoníku práce. Nyní platný zákoník práce právě proto, že tento pojem nebyl nikdy v zákoníku práce definován a že jeho definice by byla velice obtížná, od tohoto pojmu ustoupil a nahradil ho sice širším pojmem, ale za to výstižnějším pojmem – „dodržování povinností, které zaměstnanci vyplývají z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Dodržování povinností, které vyplývají z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci neboli pracovní kázeň, je bezesporu základním předpokladem úspěšného plnění úkolů každého zaměstnavatele. Vedle běžného výchovného působení, směřujícího k předcházení porušování předpisů ze strany zaměstnance, stanoví zákoník práce opatření, která by měla být použita vůči těm, kdo povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci porušují.

V praxi zaměstnavatelé často porušují zákoník práce zejména tím, že stanoví postihy, které zákoník práce nezná (například pokuty), nebo že drobné prohřešky proti tzv. pracovní kázni řeší okamžitým (a tudíž v případě soudního sporu pro nepřiměřenost neplatným) zrušením pracovního poměru. Zákoník práce dnes umožňuje postihovat „pracovní nekázeň“ buď ve mzdové oblasti (snížením pohyblivé složky mzdy), nebo skončením pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. g) ZP, nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) ZP. Někdy zaměstnavatelé dokonce vyžadují zakotvení katalogu jednání, která jsou považována za porušení tzv. pracovní kázně, přímo v kolektivních smlouvách či pracovních řádech, což je samozřejmě nesprávné. Například nelze automaticky považovat za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci nedostatečné plnění uložených úkolů, které jsou předmětem výkonu práce zaměstnance. Toto by mělo být řešeno v oblasti hodnocení pracovní výkonnosti, tudíž v oblasti mzdové. Nakonec ani vznik povinnosti na náhradu škody ještě nemusí znamenat, že zaměstnanec porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

Základní povinnosti zaměstnanců jsou stanoveny v ustanovení § 301 ZP. Podle tohoto ustanovení jsou zaměstnanci povinni zejména:

• pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci,
• využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly,
• dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni,
• řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Nejširší okruh povinností je obsažen v ustanovení § 301 písm. a) ZP. Povinnost pracovat svědomitě a řádně znamená především včasné a kvalitní plnění pracovních úkolů. V této souvislosti připomeňme ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) ZP, podle něhož je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Rozsah povinností je tedy určen obsahem pracovní smlouvy, zejména sjednaným druhem práce (sjednanou funkcí). Vedoucí zaměstnanci jsou oprávněni dávat podřízeným zaměstnancům v rámci pracovní smlouvy závazné pokyny, ukládat jim konkrétní pracovní úkoly a řídit, organizovat a kontrolovat jejich práci.

Před časem definoval pojem „porušení povinností, které vyplývají z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“ nebo „porušení pracovní kázně“ Nejvyšší soud ve svém judikátu 21 Cdo 212/2006 „Porušením pracovní kázně (rozuměj porušením povinností, které vyplývají z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci) se rozumí zaviněné porušení pracovních povinností, které jsou zaměstnanci stanoveny právními předpisy, pracovním řádem, pracovní smlouvou nebo pokynem přímo nadřízeného vedoucího zaměstnance. Jednotícím kritériem pro všechny druhy těchto povinností je, že vyplývají z pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli; závadné chování zaměstnance, jímž nebyly porušeny povinnosti z pracovněprávního vztahu, nemůže být posouzeno jako porušení pracovní kázně.“

K tomu je možno dodat, že porušením povinností, které vyplývají z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, se rozumí, zaviněné porušení pracovních povinností, které jsou zaměstnanci stanoveny právními předpisy, pracovním řádem, pracovní smlouvou nebo pokynem přímo nadřízeného vedoucího zaměstnance. Jednotícím kritériem pro všechny druhy těchto povinností, jejichž porušení může být důvodem k rozvázání pracovního poměru, však je, že vyplývají z pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli; závadné chování zaměstnance, jímž nebyly porušeny povinnosti z pracovněprávního vztahu, nemůže být posouzeno jako porušení povinností, které vyplývají z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

Zásadní význam má též okruh povinností uvedených v ustanovení § 301 písm. b) ZP – využívat pracovní doby a výrobních prostředků k vykonávání svěřených povinností, plnit včas a kvalitně pracovní úkoly. Povinnost využívat plně pracovní dobu zahrnuje v sobě též povinnost chodit včas do práce, dodržovat stanovené přestávky na jídlo, odcházet z práce až po skončení pracovní doby, nevynechávat bezdůvodně směny nebo jejich části a věnovat pracovní dobu plnění pracovních úkolů a nikoli vyřizování soukromých záležitostí.

Otázka ochrany majetku zaměstnavatele a zákoník práce

V zákoníku práce – jak jsme si uvedli výše – žádnou pasáž o dodržování pracovní kázně nenajdeme. Přesto ale si připomeňme několik důležitých ustanovení pro zaměstnance, z kterých vyplývá, že zaměstnanci se nemohou chovat k majetku zaměstnavatele lehkomyslně:

• podle § 38 odst. 1 písm. b) ZP platí, že od vzniku pracovního poměru je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru,
• podle § 301 písm. d) ZP platí, že zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,
• podle § 249 odst. 1 ZP platí, že zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani k bezdůvodnému obohacení na úkor společnosti nebo jednotlivce. Hrozí-li škoda, je povinen na ni zaměstnanec upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.

V případě porušení těchto povinností pak může zaměstnavatel použít některé z těchto opatření:

• § 52 písm. g) ZP – zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi,
• § 55 odst. 1 písm. b) ZP – zaměstnavatel ...