Překážky v práci při pružné pracovní době

Často dostáváme dotazy, jaké jsou klady a zápory pružné pracovní doby. V praxi jsou za největší „klad“ i „zápor“ pružné pracovní doby považovány překážky v práci, proto se v následujících řádcích zaměříme na speciální právní úpravu pružné pracovní doby a na úpravu překážek v práci na straně zaměstnance i na straně zaměstnavatele.

Úvodem

Z § 38 odst. 1 písm. a) ZP vyplývá základní zásada pracovněprávních vztahů, a to že ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky, stanovené právními předpisy nebo kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem nebo pracovní smlouvou. Na druhé straně je však i zaměstnanec tímto okamžikem v souladu s písm. b) citovaného § 38 odst. 1 ZP vázán a je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat práci osobně podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

Tato dvě ustanovení mají zajistit řádný, plynulý nepřerušovaný výkon práce. Život však s sebou přináší různé situace, které plynulost výkonu práce mohou dočasně narušit. Příčiny, které toto způsobují, označuje zákoník práce obecně pojmem „překážka v práci“. Přesnou definici tohoto pojmu zákoník práce ani jiný pracovněprávní předpis však neobsahuje. Překážkou v práci se rozumí však pouze případy, kdy zákoník práce nebo jiný právní předpis nepřítomnost zaměstnance v práci omluví, nebo jeho dočasné nevykonávání práce připouští a předvídá a kdy tedy jsou upravena vzájemná práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele. Překážkou v práci však není v řádném případě bezdůvodná absence zaměstnance v práci.

Přehled překážek v práci

Důvody, které mohou narušit plynulý výkon práce a způsobit vznik překážek v práci, mohou být jednak na straně zaměstnance, jednak na straně zaměstnavatele.

Právní úprava překážek v práci na straně zaměstnance je obsažena v části osmé ZP v § 191 až 206 ZP a v prováděcím nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Překážky v práci na straně zaměstnance dělíme na:

1. důležité osobní překážky,
2. překážky v práci z důvodu obecného zájmu.

Právní úprava překážek na straně zaměstnavatele je obsažena v ustanoveních § 207 až § 210 ZP. V podstatě jde pouze o dva typy překážek:

1. prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
2. jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Toto rozdělení zdaleka nemá význam pouze teoretický. Posouzení, zda určitou skutečnost lze klasifikovat jako překážku v práci a do které skupiny překážek v práci ji nutno zařadit, je základem pro rozhodování zaměstnavatele o přiznání s tím souvisejících nároků zaměstnance.

Pro nás jsou samozřejmě nejdůležitější důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance. Ty lze rozčlenit následujícím způsobem:

1. důležité osobní překážky,
2. náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě),
3. mateřská a rodičovská dovolená,
4. jiné důležité osobní překážky v práci.

Právní dopady překážek v práci na vznik a průběh pracovního poměru

Překážky v práci mají ten důsledek, že zaměstnanec nemůže vykonávat práci podle pracovní smlouvy a ve stanovenou pracovní dobu. Zákoník práce proto na různých místech upravuje jednotlivá práva zaměstnanců ve vztahu k situaci, kdy vznikla překážka v práci.

V pracovní smlouvě lze – jak ...