V současném období dochází k novým pohledům na zaměstnanecké benefity, a to jak z pohledu zaměstnanců, tak z pohledu zaměstnavatelů. V žebříčku současných zaměstnaneckých benefitů se do popředí dostávají:
- příspěvky související s home officem (práce z domova),
- benefity související s péčí o zdraví, tzv. zdravotní benefity,
- příspěvky na penzijní a soukromé pojištění,
- poskytování stravenek a (od 1. 1. 2021 i stravenkového paušálu).
K žádaným benefitům patří dále bezplatné poskytování služebního auta i pro soukromé účely (manažerské auto), i zvýhodněné zápůjčky poskytnuté zaměstnancům.
Mezi nově zavedené pracovní benefity v roce 2021 můžeme počítat:
- sdílené pracovní místo dle § 317a ZP – zaměstnavatel může se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce uzavřít dohody, podle nichž si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Jedná se o novelu ZP provedenou zákonem č. 285/2020 Sb. s účinností od 1. 1. 2021. Výhodou zavedení sdíleného pracovního místa u zaměstnance je například možnost zástupu v době jeho nezbytné nepřítomnosti, flexibilita práce s časovým rozvrhem, možnost rozdělit jednotlivé pracovní činnosti tak, aby v plné míře vyhovovaly všem zúčastněným;
- zavedení příspěvku v době částečné práce (tzv. kurzarbeit) dle § 120a až 120f zákona o zaměstnanosti – jedná se o příspěvek v době částečné práce, který se poskytuje zaměstnavateli za účelem udržení úrovně zaměstnanosti při splnění stanovených podmínek po dobu stanovenou nařízením vlády podle § 120b ZoZ, přičemž příspěvek se poskytne zaměstnavateli za celý kalendářní měsíc, ve kterém jeho zaměstnanci nemohou konat práci z důvodu některé z překážek v práci podle § 207 až 209 ZP. Doba poskytování příspěvku činí nejvýše 12 měsíců. Příspěvek se zaměstnavateli poskytne pouze za tu část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci, a to ve výši 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci podle § 120c odst. 1 písm. a) ZoZ, a pojistného na sociální a zdravotní pojištění vypočteného z této části náhrady mzdy, které má zaplatit zaměstnavatel. Jedná se o novelu zákona o zaměstnanosti provedenou zákonem č. 248/2021 Sb. s účinností od 1. 7. 2021.
Mezi zdravotní benefity počítáme například rehabilitační, rekondiční a preventivní zdravotní programy, příspěvky na vitaminy, očkování proti chřipce, testování covidu, nadstandardní zdravotní prohlídky, sick days a další. Dále může jit o poskytování poukazů do sauny nebo na masáže a poskytování benefitů souvisejících se sportovními aktivitami zaměstnanců. V následujícím textu se zaměříme na daňové řešení těchto zdravotních benefitů a na správnou aplikaci § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, obsahující podmínky pro osvobození vymezených nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci nebo rodinnému příslušníkovi.
1. Poskytování zdravotních benefitů v nepeněžní formě
Daňové řešení u zaměstnance
Z § 6 odst. 9 písm. d) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve formě:
- pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení,
- použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
- příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
- příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.
Podmínky pro osvobození poskytovaných zdravotních benefitů v nepeněžní formě od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou obsahem § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 ZDP. Dle tohoto ustanovení dochází k osvobození nepeněžního plnění formou pořízení zboží nebo služeb od zdravotnických zařízení. Použití zdravotnických zařízení zahrnuje vedle různých lékařských ošetření prováděných v těchto zařízeních, která nejsou hrazena zdravotní pojišťovnou, i nákup všech jiných služeb a zboží, které mají zdravotní, léčebný, hygienický či obdobný charakter, tedy např. úhradu rehabilitace nebo nákup léků s doplatkem nebo vitamínových prostředků. Dále se do osvobození zahrnuje i pořízení zdravotnických prostředků, např. dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi, a to na lékařský předpis a bez ohledu na to, zda jsou nakupovány ve zdravotnickém zařízení či v jiném obchodním zařízení.
Ze znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP vyplývá, že osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti se vztahuje u zaměstnance výhradně na nepeněžní plnění zaměstnavatele. Půjde tedy o případ, kdy zaměstnavatel sám uhradí příslušné výdaje a zaměstnanci předá poukazy, vstupenky, průkazky, čipy nebo permanentky. Přitom další podmínkou pro osvobození ...
Související předpisy SZČR
- 262/2006 Sb. Zákoník práce
- 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách
- 435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti
- 586/1992 Sb. Zákon o daních z příjmů
- 285/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony
- 248/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony