Náklady firmy

Úvod

Tento příspěvek se zabývá problematikou nákladů, jejichž sledování a kontrola patří k základním manažerským povinnostem. Je provedena typologie nákladů a jejich charakteristika, zmíněno plánování nákladů a jejich kontrola. Sledování a řízení nákladů patří k základním činnostem manažerů firmy. Snižovat náklady, zvyšovat výnosy, to je základní požadavek pro řízení každé firmy. Pokud máme řídit náklady, je zapotřebí je znát, znát jejich možnou regulaci, a tím také umět rozeznávat jednotlivé druhy nákladů a možnosti k jejich usměrňování. Článek má následující strukturu:

1. Pojem náklady a jejich členění
2. Plánování nákladů a jejich kontrola

Čtenář by měl získat přehled o obsahu pojmu náklady, jejich formách a způsobech jejich řízení.

1 Pojem náklady a jejich členění

Každý systém, každá firma i jednotlivý podnikatel má na jedné straně určité vstupy (inputy). Přejdeme-li z této obecné roviny rozboru firmy jako systému do praktické mikroekonomické aplikace, pak vstupy představují v první fázi zahájení podnikatelské činnosti vznik pořizovacích nákladů podnikání. Pojem náklady má tedy širší význam, neboť další významná složka nákladů vzniká v rámci transformace vstupů jako náklady provozní.

Jedním z obecných cílů při hospodaření firmy musí být dosažení co nejlepší hospodárnosti firmy, tj. dosažení co nejlepších výsledků (výstupů) s co nejmenšími vstupy. To znamená snižování nákladů a zvyšování výnosů, dosahování kladného hospodářského výsledku, tj. zisku.

Náklady představují v peněžním vyjádření spotřebu věcných prostředků a práce.

Náklady jsou důležitým syntetickým ukazatelem kvality činnosti organizace. Úkolem manage­mentu je usměrňovat je a řídit. Řízení nákladů vyžaduje jejich podrobné třídění.

Pro jejich třídění se užívá různých hledisek, například:

a) podle druhu:

• materiálové náklady,
• mzdové náklady,
• finanční náklady,
• odpisy,
• výrobní režie,
• správní režie apod.;

b) podle účelu:

• náklady přímé,
• náklady nepřímé;

Přímé náklady jsou typické tím, že je lze stanovit přímo a přesně na kalkulační jednici (například na 1 kus). To je možné například u materiálu (výrobek obsahuje 1 litr vody, 3 gramy materiálu A, 5 gramů materiálu B apod.) či mezd výrobních dělníků (pomocí úkolové či časové normy lze přesně určit podíl mezd na 1 kus).

Nepřímé náklady (režijní) nelze stanovit na kalkulační jednici přímo, je nutné je určitými metodami (například průměry) rozpočítat na celkovou produkci. Typickými představiteli těchto nákladů je například použití energie (výrobní režie) nebo poplatky za telefony (správní režie).

Účelové třídění nákladů vychází z principu sledování nákladů dle dvou základních hledisek, a to jako:

1. třídění nákladů podle místa vzniku a odpovědnosti, nebo
2. jako tzv. kalkulační třídění nákladů.

ad 1) Třídění nákladů podle místa vzniku a odpovědnosti

Třídění nákladů podle místa vzniku a odpovědnosti řeší otázku, kde náklady vznikly a kdo je odpovědný za jejich vznik. Je to třídění nákladů dle vnitropodnikových útvarů. ...