Úvod
V předcházejícím článku tohoto seriálu s problematikou PaM (práce a mzdy) jsme se zabývali formami mezd, jejich determinanty, strukturou mzdy, faktory ovlivňujícími mzdu i metodami, které používáme k hodnocení práce a ke stanovení rozsahu mzdy pro různé kategorie pracovníků. Součástí našeho rozboru byla také skladba mzdy, povinné srážky, výpočty pojistného i základní legislativou administrativa spojená s vyplácením mezd.
Na tento náš článek navazujeme nyní pojmem „plat“ s jeho charakteristikami a zvláštnostmi. Článek má následující strukturu:
1. Definice mzdy a platu
2. Společné charakteristiky mzdy a platu
3. Plat a jeho náležitosti
- Platové tarify
- Příplatky
- Platový výměr
4. Mzda nebo plat při výkonu jiné práce
5. Mzda nebo plat po skončení pracovního poměru.
Povinné srážky ze mzdy nebo platu jsou stejné pro obě kategorie a byly uvedeny a charakterizovány v předcházejícím článku tohoto malého seriálu.
1. Definice mzdy a platu
V praxi často zaměňujeme pojmy plat a mzda. Hovoříme o své mzdě, ačkoliv dle zákona (zákoníku práce) pobíráme plat a naopak. Ale zákoník práce přesně vymezuje oba pojmy.
Mzda je definována jako peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (v případě tzv. naturální mzdy) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci.
To je poměrně široká definice, protože i lidé pobírající plat pracují a je jim poskytováno peněžité plnění za jejich práci. Proto zákoník práce přesně vymezuje, kdo pobírá plat a definuje i různé diference, které se od mzdy liší.
Příklad č. 1:
U mezd je rozhodující a primární formou výkonová mzda, tedy mzda v závislosti na výsledcích práce, dosažení limitů, splnění normy a řada dalších měřitelných ukazatelů. V případě, že měřit výkony je obtížné nebo neefektivní, používá se časová mzda, provize, nebo další formy ocenění práce (například smluvní mzda).
Plat je definován následujícím způsobem a výčtem:
Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je
- stát,
- územní samosprávní celek,
- státní fond,
- příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů,
- školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo
- regionální rada regionu soudržnosti, s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území ČR.
Příklad č. 2:
Plat tedy pobírají všichni státní zaměstnanci jako například příslušníci armády, hasiči, úředníci ministerstev apod., stejně tak úředníci krajských úřadů, magistrátů, četných příspěvkových institucí, pracovníci škol od mateřských až po školy vysoké. V ČR se jedná o statisíce lidí.
Z definice platu bychom také mohli odvodit formulaci pojmu „mzda“ negativním způsobem, tj. jestliže se nejedná o plat dle výše uvedených parametrů, pak můžeme peněžité plnění za odvedenou práci považovat za mzdu.
1.1.Společné charakteristiky mzdy a platu
Pro oba ekonomické pojmy platí několik společných charakteristik, stejně tak i charakteristik zcela rozdílných a typických pro jednu či druhou kategorii. Mezi společné charakteristiky patří zejména následující pravidla:
- mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků,
- za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody,
- mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy nebo platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat v neděli, mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu,
- zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru,
- nejnižší úroveň zaručené mzdy, a to včetně zaměstnanců, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou je stanovena práce jako základní sazba minimální mzdy (výše minimální mzdy se často zvyšuje především v závislosti na vývoji inflace),
- nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek rozdílu.
Zásady odměňování jsou tedy stejné bez ohledu na to, zda se jedná o plat nebo mzdu. Jaké jsou tedy rozdíly?
2. Plat a jeho náležitosti
a) Platové tarify
U platu je typické, že zaměstnanci jsou zařazeni do tzv. platových tarifů. Ty jsou stanoveny přímo zákoníkem práce a jsou definovány podmínky pro zařazení do ...
Související předpisy SZČR