Blíže k některým zaměstnaneckým benefitům a jejich daňovému řešení

V následujícím textu se zaměříme na daňové řešení tří benefitů, které sice nejsou ve vrcholném žebříčku zaměstnaneckých benefitů, ale jejich poskytnutí zaměstnavatelem vždy zaměstnance potěší. Jde o příspěvky na dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání, poskytnutí slevy z ceny při prodeji výrobků (zboží nebo poskytnutí služeb) zaměstnancům a poskytnutí přechodného ubytování nově přijatým zaměstnancům.

1. Příspěvky na dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání

Někteří zaměstnavatelé zajišťují formou nepeněžního plnění bezplatně svým zaměstnancům dopravu do a ze zaměstnání, popřípadě hradí zaměstnancům dopravu do a ze zaměstnání veřejnými dopravními prostředky nebo vlastním osobním automobilem zaměstnance formou peněžního plnění.

Daňové řešení u zaměstnance

V § 6 odst. 9 písm. e) ZDP se uvádí, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozeno zvýhodnění poskytované zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek. Pro ostatní skupiny zaměstnanců nenalezneme v ZDP ustanovení o možném osvobození poskytnutého plnění zaměstnavatelem formou zajištění dopravy do a ze zaměstnání nebo úhrady této dopravy od daně z příjmů ze závislé činnosti. Proto se bude na tyto zaměstnanecké výhody u zaměstnance plně vztahovat jednak § 3 odst. 2 a odst. 3 písm. a) ZDP, kde se uvádí, že příjmem fyzické osoby se rozumí příjem peněžní i nepeněžní, přičemž nepeněžní příjem se pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňuje podle zákona o oceňování majetku a dále § 6 odst. 3 ZDP.

Pokud zaměstnavatel poskytuje dopravu zaměstnanci do zaměstnání a ze zaměstnání bezplatně, a tudíž nepožaduje úhradu za poskytnutou službu, jedná se na straně zaměstnance o nepeněžní příjem ve výši ceny obvyklé, kterou by zaplatil při použití veřejné dopravy. Tento nepeněžní příjem zaměstnance podléhá zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti. V měsíci, kdy byla zaměstnavatelem zaměstnanci poskytnuta bezplatně doprava do a ze zaměstnání, bude cena obvyklá za dopravu připočtena v rámci stanovení zálohy na daň ke zdanitelné mzdě a současně tento nepeněžní příjem bude součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Pokud zaměstnavatel požaduje částečnou úhradu od zaměstnance, bude výše zdanitelného příjmu u zaměstnance rovna ceně obvyklé snížené o úhradu zaměstnance.

V případě, že zaměstnavatel hradí zaměstnanci výdaje za spotřebované pohonné hmoty v souvislosti s cestou do a ze zaměstnání soukromým motorovým vozidlem zaměstnance na základě předložených paragonů o nákupu PHM, bude tento peněžní příjem zaměstnance předmětem zdanění a proplacená částka bude připočtena u zaměstnance k jeho zdanitelné mzdě a bude součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Daňové řešení u zaměstnavatele

Zaměstnavatel může u tohoto zaměstnaneckého benefitu plně využít § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP a veškeré výdaje na poskytovanou nebo hrazenou dopravu zaměstnancům do a ze zaměstnání uplatnit jako daňově uznatelné výdaje (náklady). Podmínkou daňové uznatelnosti těchto výdajů (nákladů) však je, že toto nepeněžní nebo peněžní plnění zaměstnavatele je dohodnuto v kolektivní smlouvě, nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, popř. přímo v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem.

Zaměstnavatel tak může při splnění výše uvedených podmínek dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP uplatnit jako daňový výdaj (náklad) jak úhradu dopravy zaměstnance do a ze zaměstnání osobním automobilem (soukromým, resp. služebním motorovým vozidlem, které je bezplatně poskytnuto zaměstnanci k použití pro služební a soukromé účely), tak proplácené jízdné zaměstnancům veřejným hromadným dopravním prostředkem za cesty do a ze zaměstnání (autobusové a vlakové jízdenky). Daňovým výdajem (nákladem) jsou rovněž výdaje spojené se zajištěním dopravy zaměstnanců do a ze zaměstnání zaměstnavatelem při splnění podmínek uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodě 5 ZDP.