Účtová skupina 50 – Spotřebované nákupy

Ing. Vladimír Hruška je certifikovaný účetní. V praxi se zaměřuje na účetnictví podnikatelů.

Tento příspěvek navazuje na předchozí články věnované účtovým skupinám. Naší snahou je bližší popis účtových skupin, uvedení obvykle užívaných syntetických účtů, popřípadě navrhnutí jejich tvorby a naznačení základních charakteristik a vykazování v účetní závěrce.

Dnes se budeme věnovat účtové skupině 50 – Spotřebované nákupy (v rámci účtové třídy 5 – Náklady). V rámci této účtové skupiny se obvykle využívají syntetické účty 501, 502, 503 a 504.

Syntetický účet 501 – Spotřeba materiálu

V rámci účetní závěrky se účet 501 – Spotřeba materiálu vykazuje ve výkazu zisku a ztráty sestavovaném v plném rozsahu – druhové členění (dále jen výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu) v položce A.2. Spotřeba materiálu a energie, ve výkazu zisku a ztráty sestavovaném ve zkráceném rozsahu – druhové členění (dále jen výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu) v položce A. Výkonová spotřeba.

Na tomto účtu účtujeme spotřebu základního materiálu, pomocného materiálu, provozovacích látek, náhradních dílů, obalů a drobného hmotného majetku. Důležitou skutečností u tohoto účtu je i správné použití časového rozlišení, například pro případ zařazení většího rozsahu drobného hmotného majetku.

Účetní jednotka rozhoduje o způsobu účtování o zásobách (průběžným způsobem A, nebo periodickým způsobem B).

Tvorba analytických účtů závisí na zaměření dané účetní jednotky. Lze navrhnout například dle spotřeby:

• drobného movitého majetku s dobou použitelnosti nad 1 rok, o kterém účetní jednotka rozhodla, že se nejedná o drobný dlouhodobý majetek – nutno stanovit ve vnitropodnikové směrnici,
• drobného movitého majetku s dobou použitelnosti kratší než 1 rok,
• kancelářských potřeb,
• materiálu v rámci norem přirozených úbytků,
• materiálu, který nelze uznat za výdaj související s dosažením příjmů,
• náhradních dílů – nakupovaných nebo získávaných např. vyřazením dlouhodobého hmotného majetku,
• obalů,
• ochranných nápojů,
• ochranných pomůcek,
• ochranných pracovních oděvů,
• pohonných hmot,
• pomocných a provozovacích látek,
• propagačních předmětů (tiskoviny, reklamní letáčky, tužky, diáře, trička, deštníky, zapalovače atd.),
• základního materiálu – pokud je jednoznačně přiřaditelný kalkulační jednici (součástí výrobku), nazýváme ho jako jednicový. V tomto případě je důležité správně zvolit vykazování změny stavu nedokončené výroby,
• atd.

Daňově uznatelným nákladem (do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanoveného poplatníkem) jsou i technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např.:

• rozprachem,
• sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků),
• ztratné v maloobchodním prodeji a
• nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem,
• apod.

Daňově neuznatelným nákladem pak je spotřeba materiálu použitého na reprezentaci nebo osobní spotřebu.

Možnost likvidace zásob jako daňově uznatelného nákladu – viz § 24 odst. 2 písm. zg) zákona o daních z příjmů – nezbytné prokázání likvidace protokolem, ve kterém se uvedou:

• důvody likvidace,
• způsob, čas a místo provedení likvidace,
• specifikace předmětů likvidace a
• způsob naložení se zlikvidovanými předměty,
• pracovníci, kteří jsou odpovědni za provedení likvidace.